Problémy s vlasy
a pokožkou

Padání vlasů je běžný jev, jde o přirozený proces obměny porostu hlavy. Problém však nastává, když nám začnou vlasy nápadně řídnout. V tomto případě hovoříme o nadměrném vypadávání vlasů, které může mít mnoho příčin. Jaké jsou nejčastější a jak je lze řešit?

Mezi nejčastější příčiny padání vlasů patří hormonální změny. Nadměrné vypadávání může být jedním z příznaků disfunkce štítné žlázy, proto je dobré si ji nechat zkontrolovat. U žen také často dochází k velkému výpadku po porodu vinou prudkého snížení ženského hormonu estrogenu. Situace se však obvykle během několika měsíců stabilizuje. Na pozoru by měly být i uživatelky některých typů hormonální antikoncepce, jelikož mají na výpadek také vliv. Ani časté střídání HA či její vysazování není pro hormonální hladinu příznivé.

U mužů hraje velkou roli dědičnost. Právě androgenetická alopecie, dědičná citlivost vlasů na pohlavní hormon testosteron, je nečastější příčinou vypadávání vlasů u mužské části populace. Pokud měl otec v mladém věku (již po 30. roce) kouty nebo lysiny, je velká pravděpodobnost, že s tímto problémem se bude potýkat i jeho syn. Také androgenetickou alopecii lze řešit, pokud se problém podchytí a začne řešit včas, tj. před zničením kořínků vlasů.

Stav vlasů rovněž ovlivňuje kvalita a složení naší stravy. Je důležité mít stravu vyváženou a pestrou. Zařadit do jídelníčku bílkoviny v podobě luštěnin, vajec a ryb. Z ryb navíc získáváme omega 3 a 6 mastné kyseliny podílející se na kvalitě a lesku vlasů. Dále ovoce a zeleninu – z té převážně listovou pro vysoký obsah železa zajišťující okysličení krve. Dostatečný přísun vitamínů C, E a zejména skupiny B, minerálů, např. hořčík, stopových prvků, např. zinek, je nezbytností. Pozor na držení jednostranných diet s rychlým výrazným úbytkem váhy. Ty mohou být rovněž spouštěčem padání vlasů z nedostatku všech již zmíněných živin. I životní styl a profese mohou mít vliv na úbytek vlasů (např. zářivky, prašné prostředí, pokrývky hlavy aj.).

Stres, nemoci, metabolické poruchy a dlouhodobé užívání některých léků se na vlasech i jejich kvalitě rovněž odráží. Proto bychom se o své zdraví, fyzickou i duševní kondici měli neustále starat a pečovat o ni. Preventivně sami, a pokud je třeba, neváhat oslovit odborníky, výživové poradce, či jiné specialisty v dané oblasti. Tělo nám pak bude dlouho sloužit a odmění se nám nejen kvalitní kšticí. Protože stále platí, že vlasy jsou korunou krásy každého z nás. Pro správný růst zdravých a silných vlasů je nutná zdravá vlasová pokožka bez lupů a pevný, vyživený vlasový kořínek bez tukového obalu. Nešetrné kartáčování, časté fénování horkým vzduchem a žehlení vlasům také neprospívá. Vhodné šampony, kondicionéry a přípravky chránící vlasy před působením tepla, jsou proto základem vlasové péče.

Mastné vlasy se obecně považují spíše za kosmetický problém, než zdravotní, ale opak je pravdou. Za mastné považujeme vlasy, které ztrácejí svěžest už po čtyřiadvaceti hodinách po umytí. Zdravé vlasy by měly zůstat „čisté“ dva až tři dny. Navíc mastné vlasy již po několika hodinách vypadají zplihle, slepují se do pramínků a ztrácejí objem. Vše přitom závisí na funkci mazových a potních žláz ve vlasové pokožce.

Příčiny mastných vlasů

Vlasy se mohou mastit z důvodu hormonální nerovnováhy, dědičnosti, vysazení antikoncepce, přesušování pokožky hlavy, neustálého sahání do vlasů, častého kartáčování, používání nevhodných vlasových přípravků atd. Velký podíl na maštění má také stres.

Jako mastné vlasy označujeme jednu z nejběžnějších obtíží, která postihuje vlasy i vlasovou pokožku. Z trichologického hlediska rozlišujeme 3 druhy mazu, a tedy tři různé příčiny mastných vlasů: mazotok tukový, olejový a potní.

Léčba

Úspěšná léčba spočívá ve správném diagnostikování typu mazotoku, podle kterého vybereme nejvhodnější přípravek. Díky správné diagnóze může tricholog sestavit kúru „šitou na míru“.

Mazotok je usazen ve vlasovém folikulu a obaluje vlasovou cibulku. Trichologickými přípravky odmastíme vlasovou pokožku a vyčistíme nahromaděný maz z vlasových folikul. Během léčby může docházet k intenzivnímu maštění vlasů z důvodu rozpouštění a odplavování mazu. Nadměrné maštění vlasů trvá přechodnou dobu, je individuální a závisí na množství mazu: průměrně 3–6 týdnů. Po odstranění mazotoků vlasový kořínek opět přijímá živiny z organismu a je umožněn růst zdravých a pevných vlasů.

Jde o chronické opakující se onemocnění pokožky centrálních partií obličeje a vyskytuje se i na dalších místech bohatých na mazové žlázy jako je obočí, řasy, vousy, kořen nosu, ústí do uší, hruď atd. Obvykle se rozrůstá od kštice dále po těle.

Seboroická dermatitida se projevuje většinou v konturách, objevují se začervenalá místa, která svědí. Je nepříjemná nejen vzhledově, ale hlavně pocitově. Člověk se velmi často drbe, a tím se stav zhoršuje. Obvykle dochází k poškození pokožky a tvoření otevřených ran.

Nejčastěji postihuje kojence kolem 3. měsíce věku v oblasti temene hlavy nad fontanelou (vazivový lupínek, který se nachází na lebce dítěte mezi jednotlivými kostmi, postupně osifikuje a ve dvou letech jsou již kosti zcela srostlé). Projevuje se různě vysokými nánosy žlutých šupin mastného vzhledu, kdy spodní část může být zarudlá.

U dospělých se ložiska mohou zabarvovat do červeno-hněda nebo žluto-hněda (to je dáno zvýšeným obsahem lipidů). Místa mohou být zarudlá s větším nánosem šupin v několika vrstvách provázených úporným svěděním.

Projevy této nepříjemné choroby pomáhají zaléčit speciální nehormonální trichologické přípravky, které důkladně odstraňují přebytečný kožní maz, šupiny, mikroorganismy a další nečistoty.

Seboroická dermatitida bývá velmi často vyústěním dlouhodobě neřešeného problému s lupy. Přechází do vážného stavu, když se na hlavě tvoří krusty a pokožka nemůže dýchat, kvůli čemuž dochází k zarudnutí, svědění a nadměrnému maštění vlasové pokožky.

Příčiny vzniku seboroické dermatitidy

Zatím není objasněná přesná příčina vzniku, ale víme, že se na onemocnění podílí nadměrná, nebo změněná činnost mazových žláz, hormonální změny, porucha ochranného kyselého pláště kůže a přemnožení mikroorganismů (Pityrosporum ovale).

Na zhoršení onemocnění mají vliv i klimatické podmínky (jaro, podzim) a je prokázán i vliv psychického stavu a stresu.

Léčba

Seboroická dermatitida je nezánětlivé kožní onemocnění, které nelze úplně vyléčit, ale jde zaléčit a udržet v klidovém stavu. Proto bychom se měli vyvarovat všech podnětů, které toto onemocnění zhoršují. Je velmi vhodné upravit stravu, omezit či nejlépe vynechat cukry a sladké všeobecně, bílou mouku, mléčné výrobky, pálivá a kořeněná jídla. Také zmenšit frekvenci nošení pokrývek hlavy, protože při něm dochází ke změně mikroklima na pokožce. Stejně tak i pobyt v sauně a usínání s mokrými vlasy pokožce neprospívá. Vlhké a teplé prostředí totiž umožňuje rychlejší množení kvasinek a bakterií, které onemocnění zhoršují.

Příklad léčby:

Jako první krok k zaléčení seboroické dermatitidy použijeme Glycosan plus Bio-derm 10% Collagen – kolagenový olej, který naneseme na postižená místa, necháme působit minimálně hodinu nebo nejlépe přes noc. Olej zklidňuje zarudlá místa, uvolňuje případné šupiny a šetrně odstraňuje stroupky. Poté naneseme polovinu ampule detoxikačního peelingu Detoxi Ag, lehce navlhčíme vodou a provedeme jemnou masáž vlasové pokožky. Po 5 minutách působení důkladně spláchneme. Po tomto kroku je pokožka zbavena lupů, mastnoty, nečistot, odumřelých částeček kůže, je okysličena, a tím připravena pro příjem aktivních látek. Dalším krokem je samotné mytí šamponem Glycosan plus Bio-complex Anti-forfora, kdy naneseme malé množství šamponu přímo na pokožku hlavy, promasírujeme a necháme 1 minutu působit. Tímto krokem odstraňujeme kvasinky a bakterie, které dermatitidu zhoršují. Pro zklidnění, zvlhčení pokožky a umytí vlasů použijeme Glycosan plus Bio-derm Shampooil. Ten naneseme jak na pokožku, tak na vlasy, promneme a po 1 minutě spláchneme. Do ručníkem vysušených a proschlých vlasů vetřeme polovinu ampule vlasové vody Glycosan plus Bio-complex Anti-forfora, vmasírujeme do pokožky a již nesplachujeme. Ta má intenzivní antibakteriální  a antimykotický účinek a prostupuje do hlubších vrstev pokožky. Pokud je dermatitida hodně intenzivní a svědivá, je možno pokožku na závěr natřít zklidňujícím Glycosan plus Bio-derm Derma siero – sérem na pokožku. To pokožku zchladí, zklidní a případně odstraní zbylé šupiny. Glycosan plus Bio-derm Derma siero – sérum je možné aplikovat kdykoliv během dne pro zklidnění svědění pokožky.

Přípravky z řad Glycosan plus je možno použít na pokožku kdekoliv na těle, kde se seboroická dermatitida vyskytuje.

Lupy jsou odumřelé buňky kůže, které se odlučují v nadměrném množství. Neměli bychom je podceňovat, protože se jedná o problematiku, která může být dlouhodobá a rozhodně nepřispívá ke kvalitě vlasů. Výskyt lupů bývá často spojován se změnou ročního období, kdy se na podzim a v zimě objevují častěji než na jaře a v létě.

Existuje několik typů lupů: pokud jejich vznik není provázen maštěním vlasů, jedná se o lupy suché. Suché lupy se sypou a jsou menších rozměrů. Jsou-li spojeny s mazotoky (nadměrné, chorobné vylučování kožního mazu), zůstávají „přilepené“ k vlasové pokožce. Nejvyšším stupněm lupovitosti je tzv. seboroická dermatitida, čili chronické onemocnění vlasové pokožky s masivní tvorbou lupů. Kůže je na postižených místech zarudlá, svědí a tvoří se na ní krusty (lupy). K projevům této obtíže dochází v jakémkoliv věku.

Příčiny lupů

• Mazotoky
• Zdravotní stav (lupy jako kontraindikace léčby)
• Zdravotní kondice (průvodní znak např. lupénka, dermatomykózy, neurologické choroby)
• Nevhodné kosmetické přípravky nebo nevhodné zacházení s nimi
• Dlouhodobé přesušování vlasové pokožky (fénování, kulmování)
• Nedostatek vitaminů a minerálů
• Strava a životní styl (překyselený organismus)
• Nadměrný nebo dlouhodobý stres
• Porucha imunity
• Vrozená predispozice

Nalézt skutečnou příčinu lupů není vždy jednoduché a velmi často za nimi stojí i více důvodů. Častou příčinou vzniku lupů je zvýšená tvorba mazu ve vlasových folikulech. Pročištěním folikulů se dostává maz na vlasovou pokožku, kde může dojít k přemnožení kvasinek a následné tvorbě lupů. Bílé šupinky se ve vlasech objevují také jako sekundární efekt jiných onemocnění, například lupénky, dermatomykózy či seboroické dermatitidy. Zapomínat bychom neměli ani na dostatečný příjem vitaminů a minerálních látek.

Špatně zvolené vlasové přípravky mohou mít za následek tvorbu lupů. Silikony, minerální oleje, pryskyřice, ovocné kyseliny, parafinum liquidum a další látky, které lze nalézt ve vlasové kosmetice, dráždí vlasovou pokožku. Při dlouhodobém používání nevhodných přípravků může dojít ke vzniku lupů. Při dlouhodobém fénování příliš horkým vzduchem či používání horkých kulem dochází k nadměrnému vysušování a dehydrataci vlasové pokožky, což je další příčina vzniku lupů.

Léčba

Pokud se chceme zbavit lupů trvale, je nutné začít od základu a zrevidovat celkový zdravotní stav po fyzické i psychické stránce. Pokud léčbu lupů odkládáme, může se po čase stát, že dojde k prohloubení problému až k seboroické dermatitidě. Ta se na těle projevuje ve formě červených skvrn a kromě vlasů se objevuje i na obličeji. Pokud se objeví ve vlasech, doprovází ji kromě lupů také velmi nepříjemné svědění vlasové pokožky. Čím později toto onemocnění zachytíme, tím komplikovanější je následná léčba.

Běžně se tento problém řeší pouze povrchově a jen šampony. Toto řešení je velmi krátkodobé. Pokud se budete chtít lupů zbavit jednou provždy, musíte začít tento nepříjemný problém řešit komplexně. Cíleně podle typu lupů, a to jak šamponem, tak i správně zvolenou vlasovou vodou, která je vždy v léčebné kúře nedílnou součástí. Šampon totiž neřeší přímo problém lupů, ten pouze připraví pokožku pro ideální vstřebání aktivních látek z vlasové vody. Dále je důležité hledat příčinu problému s lupy, a následně vnitřně podpořit organismus tak, aby byl stav pokožky v pořádku. Kdo trpí lupy, často trpí i jinými mykotickými problémy. Pokud se řeší problém komplexně, lze se lupů zbavit napořád.

Vlasová lupénka (psoriáza) a atopický ekzém mají také velký vliv na stav vlasové pokožky a kvalitu vlasů. Lupénka je zánětlivé kožní onemocnění nejasného původu vyskytující se ve dvou formách, a to akutní a chronické. Může se objevit kdykoliv během života. Atopický ekzém je chronický svědivý zánět kůže, který vzniká na základě dědičnosti. Potýkat se s ním mohou již malé děti.

Vlasová psoriáza postihuje velkou část pacientů s lupénkou. Projevuje se svěděním a šupinatými ložisky na pokožce hlavy, které jsou doprovázeny zarudnutím. Nejčastěji je viditelná za ušima, na zátylku, ale někdy i celoplošně po celé hlavě. Léčba je náročná, ale není příčinou vypadávání vlasů. Pacienti mají většinou problém s aplikovatelností krémů, se špatnou dostupností vlasové pokožky a česáním vlasů.

Kožní projevy jsou charakterizovány vyvýšenými zanícenými plochami kůže, obvykle pokrytými bělavými šupinami. Nejčastěji napadá pokožku vlasů, lokty, kolena, bederní i hýžďovou oblast, vyskytuje se také pod nehty.

Postižené plochy většinou nesvědí a příliš nebolí. Pokud se lupénka dostane do klinického stavu, znemožňuje normální život. Asi tak v 5 % se objevují otoky a bolesti kloubů podobné revmatoidní artritidě.

U nemocných lupénkou se kožní buňky obnovují rychleji než normálně. Při zdravém stavu pokožky se buňky tvoří v hlubokých vrstvách kůže (podkoží) a přibližně za 28 až 30 dní se dostávají na povrch a odlupují se. Plochy kůže postižené lupénkou obnovují buňky už za 7 až 8 dní a ty se hromadí tak rychle, že nestačí dozrát.

Léčba

V chronické fázi patří lupénka ve vlasové pokožce do rukou trichologa. Projevy ve kštici značí ostře ohraničená místa – obvykle silně zašupěná a zarudlá ložiska, častěji při hranici vlasů a čela. Na bočních stranách mohou přesahovat 1–2 cm na neovlasenou kůži. Onemocnění většinou nevede k výpadu vlasů. Při klinických (akutních) potížích patří lupénka již do rukou lékařů.

Speciálními trichologickými kúrami (bez kortikoidů) dokáže tricholog udržet kůži ve fyziologickém (normálním) stavu. Místa zůstávají začervenalá, ale nesvědí, nebolí a nevyskytuje se šupinatění.

Alopecie a alopecia areata – vypadaná kolečka vlasů, lysiny

Alopecie (plešatost) představuje neinfekční onemocnění, které má za následek vypadávání vlasů. Příčiny mohou být různé: od dědičnosti, stresu, až po nesprávné stravování.  Ztrátou vlasů trpí z velké části muži, ale nevyhýbá se ani ženám. Projevuje se postupným řídnutím vlasového porostu, až jeho rozsáhlou – lokální nebo celkovou ztrátou.

Můžeme však ztratit 20–60 vlasů denně a považovat to za normální stav – v důsledku stárnutí kůže a změn jejích vlastností přirozeně dochází k vypadávání či řídnutí odumřelých vlasů. Délka života lidského vlasu se pohybuje od 2 do 5 let a u každého člověka je počet vlasů různý – od 180 do 330 na jeden centimetr čtvereční vlasaté plochy. U některých lidí však řídnutí kštice probíhá razantněji a ztráta vlasového porostu přichází dříve. Náhlé vypadávání vlasů znamená závažnější potíže a takový stav patří do rukou odborníků. V závislosti na příčině může nastat přechodná ztráta vlasů, např. při nemoci, při výrazných změnách jídelníčku, při nasazení nebo vysazení léků včetně hormonální antikoncepce, stres. Obvykle vlasy začnou padat 2 až 6 měsíců po klíčové situaci. Někdy se tělo se situací vyrovná samo a růst vlasů se vrací do normálu, v opačném případě je třeba navštívit odborníka.

Rozptýlené vypadávání vlasů, které se může vyskytovat po celé hlavě nebo jen lokálně, se samo nezastaví. Přetrvává, dokud není nalezena a vyřešena příčina. Při netečnosti k tomuto problému může dojít až k úplné ztrátě vlasů. Ztráta lokální však může být geneticky podmíněna, a to jak u mužské, tak i ženské plešatosti.

Příčiny alopecie

• Androgenní alopecie – dědičné, genetické řídnutí vlasů nebo plešatění
• Seboroická alopecie – mazotoková
• Hormonální poruchy nebo hormonální nevyváženost
• Anémie – chudokrevnost (lze zjistit pomocí vyšetření z kapky krve)
• Nedostatek minerálních látek
• Špatná strava, včetně těžkých poruch příjmů potravy (bulimie, anorexie)
• Choroby ledvin, jater, diabetes (cukrovka), endokrinní poruchy
• Užívání léků
• Chemoterapie
• Dlouhodobější přetížení organismu (workoholismus)
• Dlouhodobé fyzické přetížení (nedostatečné doplňování mikroživin)
• Stres

Alopecie u mužů

Začíná se rozvíjet po pubertě, prvním příznakem je ústup čelní vlasové hranice, kdy výpadek vlasů není kontinuální. Zhoršuje se sezóně (podzim, jaro) a negativně působí stresové situace či akutní infekce a fyzické vypětí.

U mírnějších forem nastává prořídnutí a ústup čelní vlasové hranice, na bocích a v týle je hustota kštice zachována. Rozvinutá lysina je ostře ohraničena, kůže lysiny je lesklá a může být i mastná – funkce mazových žláz je zde zachována. Pokud se přidruží seboroická dermatitida, její projevy jsou znatelnější.

Na androgenetickou alopecii u mužů má velký vliv genetika. V některých rodinách se projevy objevují velmi brzy, i před 20. rokem věku. V těchto případech je postup rychlý. Pokud se AGA objeví později, je průběh mírný, k plnému rozvoji lysiny nedochází. Průběh AGA mohou zhoršovat přidružená onemocnění ovlasené kůže (seboroická dermatitida, lupy) a difuzní alopecie z jiných příčin.

Druhy alopecie

 Alopecie areata

Jedná se o autonomní kožní onemocnění, jehož pravý důvod zatím není znám. Spouštěcím faktorem může být nějaký vnější nebo vnitřní podnět, který změní buňky vlasových folikulů. Ty imunitní systém následně identifikuje jako cizí, začne proti nim vytvářet protilátky a ničí je. Buňky imunitního systému – bílé krvinky – napadají rychle rostoucí buňky ve vlasových folikulech, kde se vytvářejí vlasy. V první fázi vlasy přestanou růst, a následně vypadnou z cibulek. Lidé s tímto druhem onemocnění mohou trpět i některou další nemocí – poruchou štítné žlázy, atopickým ekzémem, alergickou rýmou či astmatem. Uvádí se, že onemocněním je postiženo 1 % populace bez rozdílu pohlaví, nejčastěji však děti. V současné době postihuje až 4 miliony Evropanů.

Alopecie areata je charakteristická nezánětlivými, nejizvícími ložisky (kulatými lysinkami). Nejčastěji se objevuje mezi 20. a 40. rokem věku. Pokud se začne projevovat již v dětství, jedná se o tzv. atopický typ a většinou vede až k totální alopecii. Na vzniku alopecie se rovněž podílí genetická predispozice, autoimunitní mechanismus, emoční stav, hypertenze (vysoký krevní tlak), psoriáza (lupénka), vitiligo (ztráta pigmentu). Většina klientů nemá z hlediska alopecie areaty pozitivní rodinnou anamnézu ve smyslu atopie, endokrinologických a autoimunitních onemocnění.

Postižení tímto onemocněním nemusí mít žádné obtíže, někdy se však v této souvislosti popisuje pálení, svědění nebo bolesti v místě ložisek, a to především při česání vlasů. Alopecie se může projevit nejen ve kštici, ale i na jiných ochlupených místech (např. ve vousech).

Alopecie areata – totalis

Jde o totální ztrátu vlasů se zachováním ostatního ochlupení. Většinou však dochází i ke ztrátě obočí a řas. Příčiny této poruchy mohou být psychosomatické, infekční: virové nebo bakteriální, mohou nastat v souvislosti s lupénkou, anemií či úrazy.

Alopecie areata – ophiasis (ofiáza)

Projevuje se úbytkem vlasů v týle a postupuje nad uši. Jde o typ, u kterého je největší pravděpodobnost vzniku totální alopecie. Je velice rezistentní k terapii. Pokud se u totální alopecie obnoví růst vlasů, zůstává oblast ofiázy často holá.

Alopecie areata – univerzální

Jde o ztrátu veškerých kožních derivátů – vlasů, obočí, řas i ostatního tělesného ochlupení.

Jizvící alopecie

Jedná se o konečný stav různých patologických procesů poškozujících vlasový folikul (tkáň, která obaluje vlas a ze které vyrůstá). Hlavním projevem je zánik folikulů a přítomnost jizev, což ji odlišuje od nejizvící alopecie areaty. Kůže je na místech bílo-žlutá, lesklá, atroficky ztenčená (chřadnoucí), podobající se cigaretovému papíru.

Telogenní efluvium

Jde o stav, kdy dochází k předčasnému ukončení anagenní fáze růstu vlasu, přesunutí do klidové fáze, a následnému vypadnutí vlasu. Častěji se projevuje u žen a vyvolávajícím faktorem může být gravidita, porod, horečnatá infekční choroba, stresová situace, operace. Nadměrná ztráta vlasů je po krátké době (i několik dnů) následována vznikem difuzní alopecie. Mezi spouštěcím faktorem a projevy vypadávání vlasů uplyne zpravidla doba 2 až 4 měsíce.

Trichotillomanie

Porucha, která se projevuje opakovaným, neodolatelným nutkáním vytáhnout vlasy z pokožky hlavy, obočí a dalších oblastí těla. Často tak vznikají ve kštici holá místa a obtíže spojené s touto problematikou jsou např. rázu sociálního (sociální interakce s okolím v soukromém i pracovním životě). Častěji se projevuje u dětí a žen.

Traumatická alopecie

Způsobuje ji neúměrně silný a opakovaný tah a tlak na vlasy (např. dlouhodobé nošení těžkých ozdob, drdoly, apod.). Tlak a tah vede ke změnám v části folikulu, kde dochází ke tvorbě vlasů, a důsledkem může být až úplné zastavení růstu vlasů, nebo tvorba velusového tenkého krátkého vlasu.